Teorie pěti prvků představuje základní koncepční rámec čínské kosmologie, vycházející z pozorování přírodních zákonitostí a cyklů. Je klíčovým nástrojem pro porozumění vzájemným souvislostem mezi jednotlivými aspekty lidské existence a prostředí. 

Vše je založeno na principech Tradiční čínské medicíny, Feng Shui, Shiatsu a rovněž na našem Astrotypu a Vztahových korelátech.

Každý z nás je si vědom, že veškeré jevy podléhají určitým zákonitostem a posloupnostem, což lze demonstrovat na cyklu jednoho roku (jaro, léto, babí léto, podzim, zima).

Je pro nás zcela přirozené, že po jaře následuje léto, a tuto změnu vnímáme jako harmonickou a přirozenou. Pokud by však po jaře následoval podzim, znamenalo by to porušení přírodních zákonů, což by vedlo k nepřirozenému a neharmonickému pocitu.

Tento princip je obdobně aplikován na cyklus dne (ráno, poledne, odpoledne, večer, noc), kde jednotlivé fáze navazují v přirozené a harmonické posloupnosti. Kdyby po poledni následovala noc, cítili bychom zřejmě určitou disharmonii.

Teorii pěti prvků

Teorie pěti prvků pracuje s pěti energiemi: Dřevo, Oheň, Země, Kov a Voda.

Vše jde postupně za sebou – jako roční cyklus:

Jaro = Dřevo
Léto = Oheň
Babí léto = Země
Podzim = Kov
Zima = Voda

Stejně tak probíhá cyklus v průběhu dne:

Ráno = Dřevo
Poledne = Oheň
Odpoledne = Země
Večer = Kov
Noc = Voda

Stejně tak na sebe navazují i etapy života:

Dětství = Dřevo
Puberta a Dozrávání = Oheň
Zralost = Země
Stárnutí = Kov
Stáří = Voda

Tři zákony Teorie pěti prvků

Teorie pěti prvků pracuje se třemi zákony, které vysvětlují, jaké vztahy mohou mezi pěti prvky nastat:

1.Zákon rození/tvoření

Tento zákon je založen na principu vztahu mezi MATKOU a DÍTĚTEM, směřujícím po směru hodinových ručiček, což jej činí nejharmoničtějším a v rámci všech vztahů nejpříjemnějším. Tento princip si objasníme na několika příkladech. Červená šipka znázorňuje následující procesy:

Pokud přiložíme polínko (DŘEVO) do ohně, oheň (OHEŇ) se rozhoří, čímž dochází k jeho podpoře. Když oheň (OHEŇ) vyhasne, vzniká popel, jenž následně vyživuje zemi (ZEMĚ). Země (ZEMĚ) poskytuje ideální podmínky pro vznik nerostných surovin (KOV). Kov (KOV) slouží jako účinný prostředek pro koncentraci vody (VODA), která se na něm vysráží. Voda (VODA) následně zalévá dřevo (DŘEVO), které díky tomu může krásně růst.

Ten, který rodí, se v této teorii nazývá MATKA, ten, který je rozen, se v této teorii nazývá DÍTĚ.

2. Zákon vyčerpání/oslabující

Tento zákon je rovněž postaven na principu vztahu mezi MATKOU a DÍTĚTEM, avšak v protisměru hodinových ručiček. Tento vztah je sice harmonický, ale není přirozený, neboť v něm dítě vyčerpává matku. Tento princip je znázorněn bleděmodrou šipkou, směřující v protisměru.

V souladu s tímto modelem platí následující vzorcová posloupnost: DŘEVO oslabuje VODU, VODA oslabuje KOV, KOV oslabuje ZEMI, ZEMĚ oslabuje OHEŇ a OHEŇ oslabuje DŘEVO.

3. Zákon ovládání

V tomto zákonu vždy jeden prvek ovládá jiný, což znamená, že je výrazně silnější než druhý a má nad ním moc. Žádný z pěti prvků však není absolutně nejsilnější; příroda si v tomto zákonu reguluje své přirozené prostředí. Tento princip je nejlépe vyjádřen následujícími příklady, které se střídají po jednom prvku. Šedá hvězda symbolizuje tento vztah:

DŘEVO prorůstá ZEMÍ, ZEMĚ reguluje koryta řek (VODU), VODA hasí OHEŇ, OHEŇ taví KOV a KOV osekává DŘEVO. 

Chcete se na něco zeptat?